4. kapitola - Doznání

9. srpna 2008 v 20:17 | Orion |  * HP povídka - Padá hvězda * *

Hned po třetí přichází čtvrtá... Jak nečekané :) A víte co bude ještě zvláštnější? Po čtvrté přibyde pátá :):):):)

Lily vešla do dveří a zaraženě se zastavila.Kalhoty leželi čisté přede mnou a já musela s tím výrazem ,který jsem měla vypadat jako idiot.

,,Jaks…jaks to udělala….??"

,,Grawtine verda.Promin,použila jsem tvou hůlku."pořád trochu mimo jsem se na ní omluvně usmála a hůlku jí podala.

,,Ale..ale …já myslela že jsi moták.." řekla zmateně ale okamžitě se zasekla.,,Promin,to jsem neměla říkat."

,,V pořádku Lil,já si to do teď myslela taky.Přitakala jsem jí.,,Došlo ti to,vid?"

,,Jo..hned jak jsi dorazila.Nechodila jsi s náma na vyučování,neviděla jsem,že bys měla hůlku.A i další věci tomu nasvědčovaly.Ale..jaks to teda dokázala? Takhle těžký kouzlo bez nacvičování,s cizí hůlkou a…no však víš."



,,Nemám tušení.Nechápu jak se mi to povedlo.Ale Lil..prosím,nech si to pro sebe,ano?"


,,Dobře…"řekla a já jí věřila.Oblékla jsem si pro jistotu ty nové kalhoty a odcházela spolu s Lily a smíšenými pocity zpět do společenské místnosti.Zabrané do rozhovoru jsme jí prošli aniž bychom si všímaly kluků nebo čehokoli jiného.Přesto jsme ještě zaslechly Jamesův rozhořčený hlas : ,,Člověk by řekl,že se poperou a teď tohle…" a Remusův tichý smích.



,,Lily? Nejsi ty ta Lily co je tady se mnou v ložnici ?"zeptala jsem se vcelku hloupě.



,,No,vzhledem k tomu že v šestém ročníku jiná Lily kromě mě není,tak to asi budu já." usmála se.



,,Nikdy tu nejsi když jdu spát." konstatovala jsem.



,,Jsem prefektka.Mám večerku o něco déle,hlídám na chodbách jestli jsou všichni ve svých ložnicích."


,,Aha,jistě,zapomněla jsem."


,,Jill,můžu mít osobní otázku?" zeptala se mě po chvilce.

,,Ale jo."


,,Ty máš něco s Blackem?"


Tak tohle mě šokovalo,to jsem absolutně nečekala.


,,Copak on někde něco rozhlašuje?"


,,Né ,to ne,ale všimla jsem si,že dřív se otočil za každou sukní a od té doby co přijel z prázdnin je takový zamlklejší,s děvčaty se skoro nebaví a ta jsou z toho vedle.Prý tě s ním dneska viděly venku.A navíc mi Remus řekl,že jsi polovinu prázdnin strávila u nich."


,,Aha." dostala jsem ze sebe.

,,A to je všechno co mi řekneš ? Aha ?" Lily se rozesmála.,,Takže jo ! Něco s ním máš ! SH se po*erou závistí."rozesmála se úplně nejvíc.


,,Ale…ne…nic s ním nemám.Jsme ..přátelé.A kdo jsou ti SH ??"


,,Jen se nedělej.Něco mi tajíš Jill.Jo a SH? To je klub Siriusových fanynek.Říkají si Siriusovy Holky a nikde se s tím netají.Prostě jim nevysvětlíš že je Sirius nesnáší a že mu připadají trapný…"


,,Ježíš.Tak on fakt dneska nekecal.."zamumlala jsem překvapeně.


,,Ááá teď jses odhalila Jill Connelová!Dneska jsi s ním měla rande!Páni,to bude znít dobře,Jill Blacková…A že můžu jít za družičku,že jo??! "popichovala mě.




Hodila jsem po ní polštář,lekla se a sletěla dolů z postele.Začala se neuvěřitelně smát a byla tak nakažlivá,že jsme se za chvíli válely obě.


,,Víš co Jill?Zajímalo by mě,jestli budeš muset jít na svatbu v černý…"zapřemítala nahlas když jsme se trochu uklidnily.A začalo to nanovo.Vyrušilo nás třísknutí dveřmi.Stála v nich Carla a propalovala nás nenávistným pohledem.Teda spíš mě.

,,Ahoj Lily." vyštěkla,šla k sobě a odvrátila ode mě pohled.


,,Ahoj Carlo.."odpověděla najednou poněkud podivně ztuhlá Lily.

,,Jill,měli bysme jít,potřebuju ti ukázat tu knížku."měla najednou naspěch Lily.


,,Jasně,jdeme." reagovala jsem hned.Sešly jsme do společenské místnosti a Lil mě zatáhla do kouta daleko od ostatních.


,,Carla patří do toho klubu." pošeptala mi.Začala jsem se šíleně hihňat.


,,No tak ,to není směšné." zamračila se naoko.,,Co když to slyšela?"


,,No právě o to jde,profesorko Evansová." rozesmála jsem se nahlas.To už Lily nevydržela a dusila se smíchem stejně jako já.Remus,James,Petr a Sirius,který očividně už dorazil na nás nechápavě zírali.


,,Jill se baví s Evansovou ?" kulil oči na Remuse.


,,Kdyby jen bavila,vypadají jako nejlepší kamarádky." odvětil Remus a měl v hlavě stejný zmatek jako jeho kamarád.


,,Jak se to stalo?"


,,Dlouhé povídání…Řeknu ti to večer."odpověděl za Remuse James.

Já s Lily jsme se nejdřív podívaly nad sebe,potom na sebe,na Siriuse a zase na sebe a rozesmály jsme se tak hlasitě,že pán v obraze za námi sebou rozčileně škubl se slovy : ,,Uklidněte se mladé dámy!" To nás doráželo ještě víc.



,Lily,měly bychom se uklidnit.Pubertou jsme si snad už prošly…"



,,No nevím hale, jak to tak vidím tak asi ještě ne."



Remus a James se zvedli a šli se posadit k nám.,,Kluci,pokud nechcete chytit nemoc Anti Sh ,nechoďte sem.Jestli vám to ovšem nevadí,vítejte." usmála jsem se na ně.



Zůstali sedět.No,jejich blbost.Všimla jsem si,jak mě Sirius pozoruje se zadumaným výrazem a rychle jsem odvrátila pohled jinam.Lily nejspíš to samé řešila s Jamesem.



,,Ty na mě moc nezírej,pořád jsem naštvaná stejně."řekla mu a dala se do řeči s Lupinem.James na mě vysílal jeden bezradný pohled za druhým,takže jsem se nakonec zvedla a šla si sednout vedle něj.



,,Jamesi,Lily mi řekla proč je na tebe naštvaná." informovala jsem ho.



,,Nečekaně." ucedil ironicky.



,,Ale víš,vím jak by sis jí mohl získat." začala jsem,protože mi o prázdninách vyprávěl hroznou fůru věcí.Byla jsem taková jeho vrba.



,,Vážně?"oči se mu rozzářily.



,,Jo.Je to jednodůchý.Jdi za sra…chci říct za Severusem a omluv se mu."



,,To nejde Jill,to vážně nejde." odmítl hned zklamaně.



,,Proč by to nešlo?"



,,Mám taky nějakou hrdost."



,,Vážně? Nepovídej.A co Snaepova hrdost.Co myslíš,že se s ní stalo když jsi ho hodil do jednorožcích ..ehmm…výkalů?"zpražila jsem ho.Zamyslel se.Cítila jsem ,že ho mám v síti.


,,Dobře.Budu o tom přemýšlet."řekl a podíval se na Lily.,,Že je úžasná?" zasnil se.Ani nevím jestli čekal odpověd.


,,Každopádně.Bylo roztomilý jak po tobě metala ty zaklínadla." popíchla jsem ho přátelsky.Vesele se na mě zašklebil .,,Ale strefila tebe !"



Zbytek odpoledne jsme strávili ve společenské místnosti.Lily se sice s Jamesem zarputile odmítala bavit a Sirius opět někam odešel,přesto to ale bylo krásné tam být a cítit kolem sebe to teplo ,lásku,kterou většina z přítomných vyzařovala.Večer jsme šli spát brzo,druhý den,v sobotu byl totiž naplánovaný výlet do Prasinek.Lily usnula hned jak se její hlava dotkla polštáře a já krátkou chvilku potom i když jsem se snažila přemýšlet nad dnešním dnem…Věděla jsem na sto procent o kom se mi bude zdát.


***



Probudila jsem se do krásného slunného dne.Nebo spíš Lily mě probudila.Kdybych měla rychlejší reflexy asi jí zabiju.Celá mokrá od jejího ,, Aguamennti" jsem se vybelhala z postele asi až po dvou minutách.



,,Jill ,páni,jsi nějaká mokrá.." divila se naoko a jen tak tak zadržovala smích.Naštvaně jsem po ní hodila první co mi přišlo pod ruku.K její smůle to byla miska s ovocným salátem ,co jsem si večer vyprosila od jedné milé skřítky.



,,Sakra.." ulevila si a z vlasů si začala sundávat jahody,pomeranče a banány.Ted jsem se na zemi válela mrtvá smíchy pro změnu já.



,,Ty…ty…."hledala na mě vhodné oslovení.



,,Né,vážně,já ??" vykulila jsem oči a přiložila nevině ruku na hruď.



,,Tak já na tebe jdu s vodou a ty po mě hodíš salát."konstatovala s úšklebkem.Přátelsky jsem jí poplácala po rameni.,,Bud ráda,že to nebyla cihla …"

Ohnala se po mě a já jen tak tak uhnula.


,,Ááá,naše Lily má násilné sklony…Nedělalas Taj-ji??"poštuchovala jsem jí dál


,,Ne."odsekla zamračeně.



,,Lilinko,nemrač se tolik ,já ti klidně ten dudlík od Jamese věnuju a už se na mě nezlob,když on byl tak krásnej růžovééj…" Z vedlejších postelí jsem uslyšela vyprsknutí.Amanda a Kattie seděly vedle sebe a nejspíš sledovaly celý náš rozhovor.Lily zrudla a přestala jsi z vlasů vybírat ovoce.



,,Napočítám do tří a pak tě zabiju." upozornila mě potichu a výhružně vytáhla hůlku.To už jsem ale byla v polovině cesty ke dveřím.V chodbě jsem vrazila do nic netušící Carly a slyšela,jak po mě Lily mrštila nějakým zaklínadlem.Podle skřeku to schytala právě chudák fanynka.Ohlédla jsem se a spatřila jí vyset za kotník ve vzduchu za neviditelné lano.Rychle jsem,celá vysmátá,seběhla do společenky,než se ty dvě vzpamatují.Tam jsem se svalila do křesla a snažila se dýchat a vypadat jako normální člověk.(P.A.: né,že by to chudák Jill v jiných situacích uměla xDxDxD) Spatřila jsem Jamese a Petra,jak na mě nechápavě hledí ze svých křesel a připomněla jsem si tím včerejšek.Nebýt příchodu Siriuse,možná bych ani smíchy nevybuchla…



,,Vidíte to,zase se směje."konstatoval s nesouhlasným vrcením hlavou Sirius směrem ke svým dvěma přátelům.

,,Tichošlápku ,já se nesměju tobě." odmítla jsem jeho teorii a všem jim řekla příhodu s Carlou.


,,Ehmm…." odkašlal si Lilyin obdivovatel a dusil se spolu s ostatními smíchy.


,,Přeju jí to." poznamenal Sirius škodolibě.To neměl dělat.Ze schodů zrovna scházela Carla a jakmile to slyšela,propukla v pláč a utekla někam pryč.


,,Právě si asi ztratil nejvěrnějších ze svých fanynek."poznamenal Petr zaraženě.Pohlédla jsem na Siria ,ale v obličeji se mu nezračil provinilý výraz který jsem očekávala ,ale vítězný úsměv.,,Konečně!" ulevil si vesele a vyskočil z křesla ve stejnou chvíli,co do společenky vstoupila Lily,rudá až ke kořínkům vlasů.

,,Jill Connelová,zabiju tě…"vyhrožovala dnes už po druhé,ale svalila se do křesla místo Siriuse.Všimla si,že nám všem cukají koutky.,,Neřekla jsi to těmhle,že ne? " optala se zoufale.


,,Ehmm.Tak trochu jo."


Zahrabala se do křesla ještě hlouběji.,,Ona nejdřív začala vyhrožovat,že to nahlásí Brumbálovi,potom,že půjde za Mc,Gonagallkou..nakonec,teprve když pochopila,že to nebylo mířený na ní se trochu uklidnila a uznala,že je to vlastně prkotina.A kde vůbec je?"


Se zadržovným smíchem jsem pokrčila nevinně rameny,stejně jako všichni ostatní.,,Nemám tušení.Odešla hned jak přišla…A kde jsi se to zaklínadlo naučila ?Neznám ho.."zeptala jsem se abych od Carly odvedla pozornost.


,,To Severus…"odvětila.



,,Ehh..Lil...tady máš…kivi.." zakoktal James a nevěřícně Lily vytáhl z vlasů ovoce.Smích se opět rozléhal celou místností.


V Prasinkách to bylo skvělé.Nejdřív jsme se zašli podívat k Taškářovi,kam prý nutně musel Petr s Jamesem.Remus,který šel s námi,se potom chtěl podívat do Medového ráje Nikdo nic nenamítal,takže jsme tam strávili další půl hodinu.Nakonec jsme skončili U Tří košťat s máslovým ležákem na stole.Jediné co mě mrzelo,bylo to,že s námi nešel Sirius.Když jsem se jeho nejlepšího přítele,dvanácteráka,zeptala,co s ním je,zamumlal jen něco ve smyslu : Nebylo mu dobře…





***



Teplé počasí naštěstí vydrželo do večera,takže jsem Siriusovu nečekanou pozvánku na procházku po pozemcích s jistým mravenčením v břiše přijala.Lily,Remus a Petr na nás zůstali jen překvapeně zírat.Nečekali to stejně jako já.







,,No co,je jaro." ušklíbl se Sirius.,,Zvířata se párují.."



,,Jasně Tichošlápku,my to chápeme.Má to jen jednu drobnou chybičku…asi za dva týdny je listopad." odpálkovala ho s úsměvem Lily.Siri se na ní zaškaredil a radši mě odtáhl z místnosti než jsem měla šanci začít se smát.



Sluneční paprsky mě hladily po tváři jako jemné teplé prsty světla.Sirius šel tiše vedle mě a nechal se od nich také laskat.Měla jsem tak šanci zadívat se na něj,aniž by si toho všiml.Vlnité vlasy mu zase spadaly do obličeje,bílou košili měl nahoře rozhalenou…Přestávala jsem se jeho fanklubu divit.Když se otočil zpátky na mě,usoudila jsem,že bude nejrozumnější začít hovor.



,,Minule jsme nedokončili debatu."začala jsem opatrně.



,,Ehh..Připomen mi,o čem jsme se to bavili?"



,,No..O tom,co se s tebou děje…Proč..proč se mi vyhýbáš a tak…no však víš.."odpověděla jsem mu pomalu.



,,Nevyhýbám se ti." odporoval po chvíli.



,,Ale ano,vyhýbáš.Například,proč jsi s námi dneska nešel do těch Prasinek ? Nebo proč jsi vlastně o prázdninách odjel dřív? Když jsi se mnou v jedné místnosti,bud mlčíš ,anebo hned odejdeš.A teď mě najednou pozveš ven,jen tak,z nenadáni.A to není zdaleka všechno.Pověz mi,co si o tom mám asi tak myslet? vyčetla jsem mu rozhořčeně a ani si neuvědomila,že jsme zastavili.



,,Jill.." vzdychl.,,Bojím se,že když se ti to všechno pokusím vysvětlit,už se mnou nikdy nebudeš chtít promluvit,začneš mě nenávidět…A věř mi,to bych nezvládl." v očích měl bolest,kterou jsem u něj ještě nikdy neviděla.Byla jsem zvyklá na veselý,lehce samolibý výraz…Tohle byla krutá změna.



,,Tak to zkus.Slibuju…slibuju,že se ze všech sil budu snažit nebýt naštvaná."pokusila jsem se o úsměv.



,,Dobře…Ale pojď si někam sednout.Prosím." skoro zašeptal a psíma očima na mě pohlédl.Nedalo se mu odolat.



O pár minut později jsme už oba seděli opření o zed staré studny,kousek od Zapovězeného lesa.Okolo nás nebyla široko daleko ani noha…



,,Tak začni.."pobídla jsem ho.



,,Vzpomínáš,jak jsme se viděli poprvé?" zeptal se.



,,No jasně že ano,myslíš ,že se na to dá zapomenout?" rozesmála jsem se.



,,No ,myslím,že ne…"pousmál se také.



,,Každopádně to byla moje vina,že jsme tě odtamtud museli odvést.Když jsme hledali…no,řekněme jednu věc pro jednoho člověka,ztratil jsem Jamesův neviditelný plášt…Někde ve vaší čtvrti.Pro Jamese samozřejmě hodně znamenal a tak se ho přemístil hledat.A přemístil se právě před tebe.Měl pravdu,mohl jsem za to já,jen jsem si to v tu chvíli nepřipustil.Potom,když jsme pohádali a tys mi to připomněla…Připomněla mi,že ti to vlastně vadí a že nebýt nás,nebýt mě,nemusela bys tam být,snažil jsem se na to nemyslet.Vytěsnit to z hlavy,ale nešlo to.Když jsem tě viděl,výčitky svědomí mě přímo mučily.A tak jsem se rozhodl,že potom co ti předám ten dárek, odjedu na těch posledních pár dní k Andromedě.Bylo to tak lepší pro nás pro oba." odmlčel se.


Mlčky jsem se na něj dívala.Za celou dobu jsem ho nepřerušila ani jediným zvukem.Myslela jsem,že je to namyšlenec s moc velkým egem ,ale to co se v něm odehrávalo…Rozhodl se pokračovat.


,,Když jsi dorazila do Bradavic i ty,myslel jsem,že jsi na mě pořád naštvaná.Nedivil jsem se a tak jsem se ti radši klidil z očí…A pak mi James řekl co se stalo tvým rodičům.Pochopil jsem,že je to taky moje vina…nebýt toho ztraceného pláště,nic z toho se nestalo…Voldemort by nešel prověřovat všechny ty rodiny.Ty bys teď byla Šťastná a spokojená a tvoji rodiče by byli naživu…"dokončil ztěžka.Posledních pár slov už jen zašeptal.Chvíli jsem zůstala mlčky sedět a hleděla mu do očí.Měl v nich tolik bolesti,litoval toho všeho,litoval i toho,že se vůbec narodil.



,,Siriusi…" začala jsem.Necítila jsem k němu nenávist,dokonce ani vztek.Čekal na můj verdikt.



,,Nevyčítám ti nic z toho." pravila jsem pomalu.,,Máš pravdu,nebýt tebe,vážně bych teď byla doma.Ale nebyla bych Šťastná a ani spokojená.Neznala bych vás,nevěděla bych o žádné z těhle věcí.A dál bych se snažila přežít v přítomnosti matky a otce,kteří mě oba nesnáší.Jsem ráda ,že jsem tady,teď s tebou.Nebýt vás,nebyla bych tu…" dopověděla jsem se slzami v očích.Nevěřícně se na mě podíval a já mu padla kolem krku a rozbrečela se jako malé děcko.


,,Omlouvám se ti Jill…" šeptnul mi do vlasů.,,Hrozně moc se ti omlouvám…"

Stiskla jsem ho ještě pevněji.A tak jsme tam seděli v obětí a snažili se pochopit jeden druhého.Po chvíli se Sirius odtáhnul a pohlédl mi do uslzených očí.


,,Je tu ještě jedna věc co musím udělat." oznámil mi a opět v něm zahrály veselé plamínky.


,,Tak ale dělej Siriusi,za chvilku musíme zpátky do hradu."

,,Ale zapomeň na jakýkoli odpor…" upozornil mě.,,Pro jistotu si tě pojistím…" chytil mi ruce do pout.Nechápala jsem absolutně vůbec nic.



A pak mě políbil.



Prostě se ke mně nahnul a políbil mě,jako by to byla ta nejvšednější činnost,kterou dělá prakticky každodenně.No,musím uznat,že to vážně uměl.Když se ode mě odsunul a uvolnil mi ruce ,krásně se usmál.Ztěžka jsem dýchala a zírala na něj,v šoku.


,,Jsi si jistá,že mě pořád ještě nechceš ?" otázal se pobaveně.

,,Jsem si jistá,že ty chceš mě…" odvětila jsem a vtiskla mu dlouhý polibek na oplátku.Ted měl co dělat s dýcháním on.


,,Páni…V takovéhle zakončení našeho rozhovoru jsem ani nedoufal.." zazubil se po pár vteřinách a pomohl mi na nohy.,,Měli bysme jít.Není ti chladno?"zeptal se a já si teprve teď uvědomila,že před silným větrem a zimou nás ochraňovala jenom pevná zed té hranaté studny.


,,Docela jo…"přiznala jsem a oklepala se.


,,Tak pojď ke mně." navrhl a chytil mě kolem ramen.Kde se vzala tu se vzala,přikryla nás najednou nějaká deka.


,,Má to nějaké výhody,umět čarovat…"připustila jsem posléze a Sirius se rozesmál.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lirael Lirael | Web | 9. srpna 2008 v 21:15 | Reagovat

Tak jo, nemůžu se dočkat té páté! :D Upřímně jsem ani nečekala, že se mi tahle povídka tak zalíbí, ale líbí se mi a moc. Všechno je tady jinak než v těch ostatních, co jsem na netu četla. Ne úplně všechno, ale celkově to všechno hraje strašně pěkně dohromady a já se nemůžu dočkat pokračování. Píšeš vážně pěkně. ;)

2 Helix Helix | Web | 12. srpna 2008 v 22:13 | Reagovat

Ahojky,

moc krásná kapitola....kdyý James vyndal Lili z vlasů Kivi,smála jsem se jako blázen :-D akorát...už se těším až spolu ti dva začnou chodit :-)

Sirie a Jill?Nebudu dělat že jsem to nečekala xD

James omluvit se Snapeovi?Pro LIli všechno...xD

A co Peter?Najde si holku?A REm?Moc se jim nevěnuješ :)

Takže moc povedená kapitolka,doufám že se další dočkáme dřív než za dlouhou dobu...hele ,ultimáta nemají cenu,stejně jich tu jako naschvál bude míň...nebo víc?Máš celkem oblíbený blog :-)

takže ti moc přeju,aby lidi napsali ty komentáře...až bude další kapča,napiš mi prosím na blog :-)

Měj se...

3 Aqííííseq Aqííííseq | 12. srpna 2008 v 22:14 | Reagovat

úúúúúúúžasnýýýý!!!!!!!Seš hotová spisovatelka Kačííí:D

4 liz liz | Web | 12. srpna 2008 v 22:14 | Reagovat

Ehh..Lil...tady máš…kivi.. - xD xD xD xD xD xD xD já z toho nemůžu áááá

hej Kattie, netuším, kdo je Blanch, protože váš "spisovatelskej klub" (či co to je) neznám, ale pochybuju o tom že by někdo uměl napsat něco lepšího než tohle... trochu mě štve Jill a Sirius, to bylo dost předvídatelný, ale asi jen závidím :-( .... na pravopisné chyby ser a hlavně piš dál, je to naprosto ÚŽASNÉ, DOKONALÉ, je to prostě BOŽÍ!!!!! seš upe skvělá :-* ;-)

5 Maysie Maysie | E-mail | Web | 17. prosince 2012 v 19:06 | Reagovat

tak hlavně že tak :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama